BÍTEŠSKÉ KRÁLOVNIČKY V BŘEZSKÉM

27.07.2011 10:31

Královničky, starodávný obyčej na rozhraní jara a léta znovuobnovený na Velkobítešsku - průvod dívek po vsi, obřadní tance se zpěvy, dar zelených ratolestí s příslibem dobré úrody. Položila jsem několikotázek muzejní etnografické pracovnici Silvě Smutné:

Jak tomu bylo s královničkami ve Velké Bíteši v minulosti?

V předešlém století bítešské dívky králenské tance a popěvky čas od času předváděly, avšak pouze jako připomenutí starodávného, již zaniklého, obyčeje ve formě folklorního pásma na pódiu. Bylo to např. v roce 1958 pod vedením učitelky Libuše Kédové v rámci programu slavnosti městského výročí. Později byl založen Národopisný soubor Bítešan. První pásmo, které vedoucí Jan Hladký s děvčaty nacvičoval, byly právě Královničky. Pamětnice z řad tehdejších členek souboru rády vzpomínají, jak v druhé polovině šedesátých let Královničky předváděly na festivalu ve Strážnici, některé z nich působí v Bítešanu i v současnosti.

Jak tomu bylo v nové době?

V nové době se Národopisný souboru Bítešan pokusil oživit obyčej ve formě kolední obchůzky po vsi. V této živé podobě se Královničky poprvé konaly v roce 2003 v nedaleké osadě Jestřabí. Obchůzková slavnost se ujala a pokračovala v následných letech. Místní obyvatelé byli vstřícní, malebné prostředí vsi jarní slavnost dokreslovalo. Obyčej se váže k svatodušním svátkům, je to pohyblivý termín odvozený od data Velikonoc. Ovšem nikoliv vždy vyšlo příznivé počasí. Z tohoto důvodu se jednou nebo dvakrát králenská obchůzka musela posunout na jinou dobu. Někdy jsme počasí neodhadli a krojačky zastihl déšť. Jestřabí je malá ves a nemá pro tolik lidí přístřeší, kde se před deštěm ukrýt.

Obava z deště byla důvodem pro změnu místa konání akce?

Případná nepřízeň počasí nás přivedla ke změně místa, ale zamýšleli jsme se i nad dalšími souvislostmi. Při přípravě novodobých Královniček jsme vycházeli z archivních záznamů a publikovaných poznatků z Velkobítešska a okolí. A kam jinam by znovuoživený obyčej mohl patřit, nežli do vsi, kde je přímo doložen. Když v roce 1909 sběratelka lidových písní Františka Kyselková (1865 - 1951) prováděla výzkum na Velkobítešsku, navštívila rovněž ves Březské, kde jí jedna z místních pamětnic zazpívala několik králenských obřadních písní. Také v sousedním Vlkově sběratelka zjistila povědomí o Královničkách. Písně, které tehdy zaznamenala, jsou základem obnoveného obřadu. Rozhodli jsme se oslovit vesnici Březské, odkud se dochoval větší počet písní. Je to obec, kde silniční provoz je minimální, má příhodnou rozlohu a velikost, je velmi pěkně upravená a sprchne-li, naskýtá se možnost úkrytu v kulturním domě.

Žehnání zelených ratolestí při mši svaté ve farním chrámu v roce 2011. Foto: Bc Ivo Kříž


Jak byly Královničky přijaty?

Velice mile. Samozřejmě bylo nejdříve zapotřebí představitele a obyvatele obce s tímto zaniklým obyčejem seznámit. Stručná prezentace zastupitelům i podrobnější přednáška zakončená besedou s obyvateli našly odezvu a připravily pro Královničky příznivé přijetí. Některá místní děvčata projevila zájem přidat se k družině králek. Potěšilo nás, že na žehnání květin a ratolestí, které královničky přinášejí do jednotlivých domácností ve vsi, konaném v pátek před svátkem sv. Ducha při večerní mši svaté ve farním chrámu sv. Jana Křtitele ve Velké Bíteši, byl přítomen zástupce hasičského sboru obce Březské ve slavnostní uniformě, s praporem spolu s několika tamními obyvateli. Nedělní svatodušní odpoledne mělo vskutku sváteční ráz: Zahájení u kaple, předvedení králenských obřadů, kolední obchůzka po vsi, pohostinnost snad v každém stavení a později odpoledne posezení u muziky s tancem. Houslovou muziku Bítešanu nahradila dechová kapela Viléma Kratochvíla. Pozvání přijal také vnuk uvedené sběratelky lidových písní Prof. Ing. arch. Mojmír Kyselka, CSc. s manželkou, sdělil nám "Jsem upřímně dojat..., skromné a přitom tak slavnostní. Odvážíme si z Březského velice pěkný zážitek".

Obchůzka královniček v Březském 2011.  Foto: Silva Smutná


Kde bychom se mohli o tomto obyčeji dozvědět podrobnější informace?

Pan Vladimír Makovský z meziříčské genealogické společnosti, který měl nedávno ve Velké Bíteši velice zajímavou přednášku "Jak hledat své předky", oslovil Regionální pracoviště tradiční lidové kultury při Muzeu Vysočiny Třebíč, aby nabídlo přednášky na téma výroční obyčeje. V nabídce Královničky rozhodně chybět nebudou.

Děkuji za rozhovor.

Redakce týdeníku Velkomeziříčsko

SMUTNÁ, Silva a HORKÁ, Iva. Bítešské královničky v Březském. Velkomeziříčsko. 27.07.2011, s. 4.