Z minulosti

Letnicové obchůzky královniček na Moravě i jinde zanikaly v průběhu 19. století. Zájem o výroční obyčeje venkovského lidu vzrostl v období příprav Národopisné výstavy českoslovanské v Praze konané roku 1895.

Na Brněnsku se znovuobjevováním královniček zabývala Lucie Bakešová (1853-1935). Uvedeny v život byly v působišti manželů Bakešových v Ořechovičkách u Brna.

Lucie Bakešová. Foto: J. Buzka, 1913.

Lidové slavnosti moravské - královničky. Na slavnosti v Praze obyčej předvedla skupina dívek z Ořechova a Troubska.

Foto: H. Janoušek,1895.









Po Národopisné výstavě českoslovanské v Praze se zájem veřejnosti o královničky udržel. Přispívaly k tomu návody a popisy obřadních tanců sestavené Lucií Bakešovou hudebně zpracované Františkem Xaverem Bakešem a Leošem Janáčkem. Návody vycházely v různých podobách. Také bítešský rodák, učitel, historik, spisovatel a hudebník Jan Tiray (1858-1925) připravil královničky do tisku.

Na Velkobítešsku se povědomí o královničkách udržovalo po celé 20. století. Obyčej čas od času připomínala folklorní pásma ve scénickém provedení místních dívek na programu slavností, folklorních akcí a při dalších příležitostech. Královničky byly rovněž na programu slavnosti k výročí města Velké Bíteše v roce 1958. 


... k pramenům královniček na Podhorácku ...

Na přelomu 19. a 20. století sběratelé lidových písní na Moravě prozkoumávali jednotlivé oblasti, mezi nimi rovněž Podhorácko. Ve vesnicích v okolí města Velké Bíteše zaznamenávali písně převážně Františka Kyselková (1865-1951) a Hynek Bím (1874-1958).

Františka Kyselková  (1909). Foto: Soukromý archiv.

V roce 1909 Františka Kyselková navštívila Vlkov a Březské u Velké Bíteše. Místní ženy jí zazpívaly řadu písní. Obsahovaly rovněž obřadní písně ke starému letničnímu obyčeji - královničkám.

Obyvatelé Březského v roce 1915. Foto: Kronika obce Březské.

Ve druhé polovině dvacátého století se králenskou tématikou blíže zabývala Zdenka Jelínková (1925 -2005) sběratelka lidových tanců.

Shromáždila všechny dostupné poznatky od předchozích odborníků včetně zápisů Františky Kyselkové, doplnila je výsledky z vlastního výzkumu a vydala jako metodický materiál pro folklorní soubory v roce 1988 pod názvem Královničky z Tišnovska a Velkobítešska.

Na přelomu 20. a 21. století zájem obyvatel Velké Bíteše o tradiční lidovou kulturu nebývale vzrostl.  Muzejní spolek Velkobítešska založený v roce 1998 si předsevzal mimo jiné, že bude podporovat a rozvíjet lidovou taneční, zpěvnou a obyčejovou kulturu vycházející z místních tradic. Národopisný soubor Bítešan, v té době složený pouze z mladších děti, se rozšířil o další věkové skupiny, kterým spolek poskytl vedení i zázemí. Královničky se staly středem zájmu pro děvčata staršího školního věku. Obnova obyčeje podle dochovaných pramenů z Podhorácka zahrnovala mnohé konzultace s odborníky.

Na poradě u etnochoreografky Zdenky Jelínkové. Soukromý fotoarchiv, 2000.









Letnicové obchůzky královniček na Velkobítešsku započaly v roce 2003. Prvních sedm let se konaly v osadě Jestřabí a od roku 2011 v obci Březské.










Po sto letech písně zapsané Františkou Kyselkovou v Březském znovu v obci zaznívají při obřadních průvodech Královniček prováděných o svatodušních svátcích formou kolední obchůzky dívkami z Velké Bíteše i domácími.