Z minulosti
Letnicové obchůzky královniček na Moravě i jinde zanikaly v průběhu 19. století. Zájem o výroční obyčeje venkovského lidu vzrostl v období příprav Národopisné výstavy českoslovanské v Praze konané roku 1895.
Na Brněnsku se znovuobjevováním královniček zabývala Lucie Bakešová (1853–1935). Uvedeny v život byly v působišti manželů Bakešových v Ořechovičkách u Brna.
Lucie Bakešová. Foto: J. Buzka, 1913.
Lidové slavnosti moravské – královničky. Na slavnosti v Praze obyčej předvedla skupina dívek z Ořechova a Troubska.
Foto: H. Janoušek,1895.
Po Národopisné výstavě českoslovanské v Praze se zájem veřejnosti o královničky udržel. Přispívaly k tomu návody a popisy obřadních tanců sestavené Lucií Bakešovou hudebně zpracované Františkem Xaverem Bakešem a Leošem Janáčkem. Návody vycházely v různých podobách. Také bítešský rodák, učitel, historik, spisovatel a hudebník Jan Tiray (1858–1925) připravil královničky do tisku.
Na Velkobítešsku se povědomí o královničkách udržovalo po celé 20. století. Obyčej čas od času připomínala folklorní pásma ve scénickém provedení místních dívek v rámci slavností, folklorních akcí a při dalších příležitostech.
Královničky ve Velké Bíteši, 1958,. Foto: autor neznámý
... k pramenům královniček na Podhorácku ...
Na přelomu 19. a 20. století sběratelé lidových písní na Moravě prozkoumávali jednotlivé oblasti, mezi nimi rovněž Podhorácko. Ve vesnicích v okolí města Velké Bíteše zaznamenávali písně převážně Františka Kyselková (1865–1951) a Hynek Bím (1874–1958).
Františka Kyselková (1909). Foto: Soukromý archiv.
V roce 1909 Františka Kyselková navštívila Vlkov a Březské u Velké Bíteše. Místní ženy jí zazpívaly řadu písní. Obsahovaly rovněž obřadní písně ke starému letničnímu obyčeji – královničkám.
Obyvatelé Březského v roce 1915. Foto: Kronika obce Březské.
Ve druhé polovině dvacátého století se králenskou tématikou blíže zabývala Zdenka Jelínková (1925–2005) sběratelka lidových tanců.
Shromáždila všechny dostupné poznatky od předchozích odborníků včetně zápisů Františky Kyselkové, doplnila je výsledky z vlastního výzkumu a vydala jako metodický materiál pro folklorní soubory v roce 1988 pod názvem Královničky z Tišnovska a Velkobítešska.
Na přelomu 20. a 21. století zájem obyvatel Velké Bíteše o tradiční lidovou kulturu nebývale vzrostl. Muzejní spolek Velkobítešska založený v roce 1998 si předsevzal mimo jiné, že bude podporovat a rozvíjet lidovou taneční, zpěvnou a obyčejovou kulturu vycházející z místních tradic. Národopisný soubor Bítešan, v té době složený pouze z mladších děti, se rozšířil o další věkové skupiny, kterým spolek poskytl vedení i zázemí. Královničky se staly středem zájmu pro děvčata staršího školního věku. Obnova obyčeje podle dochovaných pramenů z Podhorácka zahrnovala mnohé konzultace s odborníky.
Na poradě u etnochoreografky Zdenky Jelínkové. Soukromý fotoarchiv, 2000.
Letnicové obchůzky královniček na Velkobítešsku započaly v roce 2003. Prvních sedm let se konaly v osadě Jestřabí a od roku 2011 v obci Březské. Písně zapsané Františkou Kyselkovou v Březském po sto letech znovu v obci zaznívají při obřadních průvodech prováděných o svatodušních svátcích formou kolední obchůzky dívkami z Velké Bíteše i domácími.
